Uzávěr tepen (Ischemická choroba dolních končetin)
UZÁVĚROVÁ CHOROBA KONČETINOVÝCH TEPEN
Uzávěrová choroba končetinových tepen je onemocnění tepen dolních končetin – nohou. Postupné zúžení průsvitu cév v v končetinách vede k charakteristickým příznakům.
UZÁVĚROVÁ CHOROBA KONČETINOVÝCH TEPEN - PŘÍZNAKY
Pacienti si nejčastěji stěžují na klaudikační bolest - námahová bolest, která donutí pacienta přerušit chůzi po určité konkrétní vzdálenosti). Později se objevují i klidové bolesti dolních končetin, končetina je studená, mizí ochlupení, často nacházíme plísňové postižení nohou. Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí. V případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena tzv. gangrénou - odúmrtí tkáně s následnou infekcí. Tento stav často končí částečnou amputací končetiny.
UZÁVĚROVÁ CHOROBA KONČETINOVÝCH TEPEN - PŘÍČINY
Přičinou tepenného uzávěru je ve většině případů ateroskleróza – viz kapitola ATEROSKLERÓZA, méně často se jedná o tzv. Vaskulitidy (autoimunitní zánětlivé onemocnění), embolizace, aneurysmata, arteriovenózní píštěle atp.
UZÁVĚROVÁ CHOROBA KONČETINOVÝCH TEPEN - VYŠETŘENÍ
Odhalení této nemoci je založeno na pečlivé anamnéze a klinickém vyšetření, již těmito metodami se dá ve většině případů zjistit přítomnost tohoto onemocnění. V případě přítomnosti je indikováno dopplerovské vyšetření se změřením takzvaného kotníkového tlaku a poměru tlaku kotník-paže, který nám objektivizuje snížení průtoku krve v nohách.
Dalším indikovaným vyšetřením je prstová pletysmografie, která nám ukáže prokrvení v nejperifernějších oblastech končetin. Dalším logickým krokem je provedení duplexního ultrazvuku cév, který nám přímo zobrazí místa zúžení a případně uzávěrů cév. Již náročnějšími vyšetřeními, které předcházejí intervenčnímu nebo chirurgickému řešení jsou angiografie, CT angiografie, případně angiografie magnetickou rezonancí což jsou rentgenologické zobrazovací metody vyžadující nitrožilní podání kontrastní látky.
UZÁVĚROVÁ CHOROBA KONČETINOVÝCH TEPEN - LÉČBA
Součástí je jednak prevence, zajišťující, aby ve zúžených místech nedošlo k úplnému uzávěru a zabraňující dalšímu zmenšování průsvitu postižených cév – jedná se o takzvanou antiagregační léčbu a kontrolu rizik aterosklerozy. Další metodou je podávání léků působících rozšíření cév – limitací je to, že tyto látky neroztáhnou cévy v místech postižených zúženinami, proto by jejich podávání mělo vyplývat především z efektu na daného pacienta. V případě postižení, omezujícího pacienta při chůzi, případně způsobujícího riziko ztráty končetiny jsou indikovány metody revaskularizační – plastika tepny ve zúženém místě (roztažení nafouknutím balónku s případným vyztužením takzveným stentem) nebo chirurgická revaskularizace (založení by-passu – spojky tepny nad a pod zúženým nebo uzavřeným místem).
