Zánět žil
Jako zánět žil nebo žilní trombosa jsou označovány dvě různá onemocnění.
Flebotrombosa (vznik sraženiny v hlubokém žilním systému)
Vznik sraženiny v hlubokém žilním systému, nejčastěji nohou, méně často pánve, rukou nebo krku, ohrožující pacienta embolií plicní a trvalými následky na žilách, takzvaným posttrombotickým syndromem.
Vznik sraženiny v hlubokém žilním systému, nebezpečné a vážné onemocnění - více informací se můžete dozvědět na stránce ŽILNÍ TROMBOSA
Tromboflebitis (zánět povrchové žíly)
ZÁNĚT ŽIL - PROJEVY A PŘÍČINY
Náhle vzniklý zarudlý, tuhý a bolestivý proužek nejčastěji na končetině v průběhu povrchové žíly. Často se jedná o křečovou žílu, někdy také toto onemocnění vzniká po aplikaci injekce do žíly nebo po úrazu, například tupém úderu. Zarudnutí bývá někdy provázeno celkovou teplotou. Po pár dnech většinou zarudnutí zbledne a bolestivost se zmírní, ale tuhý proužek přetrvává delší dobu, i několik měsíců. Může se různě šířit v rámci končetiny, například v jednom místě již odeznívá a v dalším se nově objeví. Zvláštní pozornost si zaslouží, pokud postižená končetina oteče, nebo rozbolí mimo oblast postižené žilky, velice pravděpodobně se jedná o přestup sraženiny do hlubokého žilního systému a tudíž se jedná o závažné onemocnění s rizikem embolie plicní. V tomto případě je třeba co nejdříve navštívit specializovanou cévní ambulanci.
ZÁNĚT ŽIL - VYŠETŘENÍ
Nekomplikovaný zánět žil nevyžaduje mimo klinického vyšetření zkušeným lékařem žádná další vyšetření. V případech netypického průběhu nebo lokalizace, výrazného šíření nebo častého opakování zánětu, jako i při otoku a celkové bolestivosti postižené končetiny je třeba doplnit co nejdříve ultrazvukové cévní vyšetření žilního systému, případně další vyšetření k vyloučení komplikace nebo jiné závažné nemoci.
ZÁNĚT ŽIL - LÉČBA
U nekomplikovaného žilního zánětu spočívá v léčbě zdravotními punčochami nebo bandážemi a lokální aplikaci takzvaných heparinoidů (masti jako Heparoid, Lioton, Hirudoid, Viatromb). Vhodné je léčbu doplnit o venotonika, léky posilující žilní stěnu a zlepšující žilní návrat. V případě teplot je vhodné přeléčení antibiotikem. Mimo stahování končetiny bandážemi nebo punčochami a to v akutní fázi trvale a později přes den není třeba žádných zvláštních omezení. Pohybový režim je vhodný přiměřený, bez přetěžování, ale rovněž bez trvalého klidu na lůžku. Lze doporučit vyvýšenou polohu končetiny při odpočinku, dále dostatečný přísun tekutin a sprchování postiženého místa chladnou vodou.
V případě zhoršení, šíření a hlavně při přestupu do hlubokých žil je třeba po diagnostice příčiny intenzivnější léčení – viz ŽILNÍ TROMBOSA.
